Zdravím, vždy jsem měl za to že když je česká republika jedna z nejvíce bezpečných zemí v Evropě ne-li na světě tak moc případů sexuálního obtěžování na ulici tady u nás nebude. Bohužel jsem se mýlil a začínám si čím dál tím více a více všímat mladých ne úplně vzdělaných a vzorných spoluobčanů že mají v oblibě obtěžovat ženy a občas i sexuálně. Například se delší dobu vyptávají na nepříjemné otázky a snaží se dívku někam pozvat i přes opakované odmítání nebo na slečny do konce až sahají a vypráví jim jak jsou krásné a snaží se je nabádat ať už k nim či na nějaké místo kde je méně lidí. Opravdu mají lidé tohle zapotřebí? Opravdu se musí ženy zde kolikrát až bát jít domů z práce pěšky? Je zde nějaké řešení tohoto problému? Klidně se podělte s vašimi zkušenostmi s těmito nepříjemnými lidmi.
Něco podobného jsem zažil tady v česku. Běžel jsem po cykloztezce, a nějaký týpek tam stál a honil. Ještě na mě pokukoval tak přes rameno, jako jestli ho vidím.
Mám něco podobného, ale chcal jsem do mušle v obchoďáku a nějakej starší chlap, kterej taky docela vypadal jako bezďák, si stoupl vedle měl a začal honit zatímco se koukal jak chčiju. Tak jsem jen dochcal umyl se a odešel. Když jsem se na něj podíval, tak se vždy usmíval na mě. :) Kdybych nespěchal, tak bych ho aspoň práskl ochrance.
Podobně ošuntělej chlap, si pozdě večer sedl tak nějak naproti mě v buse, ale docela daleko, furt na mě koukal, něco mumlal, ukazoval mi peníze a prstem si ukazoval mezi nohy. Tak asi chtěl za ty prachy přeblafnout.
Docela zajímavé, že naše případy tu jsou s chlapama, co vypadaj jako bezďáci.
Netuším, ale hádal bych, že v gay komunitě není těžké najít partnera, jelikož všichni mají omezený výběr a tak nejsou zas tolik vybíravý, co se partnersví týče. Pokud nejsi totálně ztracený případ, jako třeba bezdomovci.
Ptal jsem se na toto jednoho geye a není to tak.... říkal že najít si někoho na stálo je problém právě z toho důvodu že jsou hrozně vybíraví.
Co mi říkal kamarád tak jen na jednu noc je to easy, ale najít si partnera dlouhodobě je ještě těžší než pro heteráky.
Neni horsi randici komunita pro vic jak sex, nez je ta gay. Lesby, Gayove, peklo. 😅
No, a teď si představ, že jsi žena, máš 150cm a 50 kilo.
Áno určite poľský bezďák by vedel perfektne po anglicky.
Nasranej heh
Proč si po něm nehodil hovno?
Protože neumím házet, netrefil bych se a akorát si zastal ruku. Jo a taky protože by se mu to nejspíš líbilo.
Tak to mě dostalo😂
Též mám něco podobného :D sedíme s kámošem v lese, kuříme a najednou slyšíme nějakou srnku či co v houští v zadu, tak to chvilku pozorujem a na jednou ze srnky byl jakýsi chlap. Otočený na nás, sundal si batoh, stáhl kalhoty a dřepl si; co dělal dál už nešlo poznat, protože byl za křovím, ale dobře vím, že na nás koukal s kalhotama dole. Tak jsme se sbalili a šli :D Ještě lepší bylo jak můj kamarád, totálně zkouřenej, ani nevěděl, že tam nějaký chlap je, dokud jsem mu to neřekla :DDD
Na takový lidi se nesahá, jen kope.
Ano, jak už tu někdo psal nejhorší období bylo 13-18 let, ale děje se to pořád. Učitel na gymplu mu koukal pod sukni, neustále na mě někdo troubil a mával z auta nebo dodávky. Na akcích (firemních) mě chlapi jen tak popadnou a začnou se mnou jakože tančit a nechtějí mě pustit. V některých případech mi začali mačkat zadek.
Nebo jednou jsem stála v centru města na přechodu, přišla za mnou žena s břichem jako balón, za ní stál její chlap. Nejdřív mi chválila sukni a pak říká: "dáte mu sex?" a ukáže na chlapa, který tam jen tak stojí. A já říkám, že ne. Tak se podívala na mě a kamarádku vedle mě a říká: "aha vy jste lesby."
Omg, no já mám z Tvého druhého odstavce fakt dost 🙈 úplně si umím představit jak ti lidi asi vypadali...
Pokud si představuješ, že vypadali jako lidi, kteří by mě akorát tak nakazili novým ještě neobjeveným typem žloutenky, tak máš pravdu
😂 přesnĕ tohle jsem si i myslel a často používám (jen místo žloutenky nový typ dýmĕjovĕho moru). Každopádně na tĕchhle lidech to zjevně bylo dobře patrné, ale od holek jsem víckrát slyšel, že i hodně dobře vypadající kluk s navenek vytříbeným chováním se nakonec pokusil o znásilnění a nebo od někoho takového, (jiná holka a jiný kluk), něco (fujky) dostala... Ale jo, lidi co se vzhledem nejvíc přibližují zombie mají zjevně největší sebevědomí...
Já úplně slyším, jakým hlasem to říká...
To malo iq 20, však? 😃
Ostrava?
Brno a ani to nebylo na Cejlu
Třeba se vydali lovit do civilizace
Nejhorší bylo období do cca dvaceti.
A první jsem zažila už v deseti letech, kdy jsme jely s maminkou v narvaném autobuse v zimě do kina. Někdo mi strčil v té tlačenici ruku mezi nohy, já, protože jsem byla ještě malá žába, jsem ani nevěděla, o co jde. Myslela jsem, že je mu zima a chce se ohřát. A mamce jsem to řekla až před kinem.
Potom měl celkem dlouho kdejaký smrdutý obstarožní ošoust pocit, že když jsem tlustá a brýlatá, půjdu že zoufalství s každým a ještě bych měla být vděčná. A sem tam mi v Lužánkách zkoušel nějaký cigán nabídnout peníze za orál apod.
Nejhorší na tomhle je, že se tihle úchyláci hodně zaměřují na malé holky, řekla bych, že věk 12-20 je nejhorší. Ještě se neumí tolik bránit a neporadí si s manipulativním chováním nebo vydíráním jako třicítka. Asi i proto se v tomhle věku tolik řeší ten age gap.
Lužánky jsou zvláštní místo a mám jeden málo vtipný joke z minulého režimu.
Buzoš se motá po Lužánkách a dvojice příslušníků VB se ho snaží legitimovat.
"Buzerante, ukaž občanku!"
"To myslíš tu růžovou kartičku, ty má zelená žabičko?"
To jsem slyšel na Klause
Komentáře a pokřikování vynechám, to je až moc běžné. Pak se mi párkrát stalo, že mi na chodníku třeba za chůze protijdoucí muž sáhl na prsa nebo zadek. Pak je třeba o 20 let starší známý (který zná i manžela), co neustále komentuje mou postavu a při každém setkání mě chce objímat. Známý, který si vzal do hlavy, že si ze mě udělá milenku, a při každé příležitosti to slovně zkoušel a nechtěl věřit odmítnutí, až jsem musela úplně přerušit kontakt.
A když jsem šla jednou domů z nočního autobusu v brněnských Černých Polích (dost bezpečné čtvrti), přehradil mi cestu obrovský chlap a kamkoli jsem chtěla ukročit, bránil mi tělem, nabízel tisícovky a ukazoval na auto. To byla zkušenost, kdy jsem se fakt bála. Měla jsem nějaká zavazadla a plné ruce, ale naštěstí v jedné mobil, tak jsem zavolala manželovi a jak to viděl, rychle zdrhal.
A manžel tomu známýmu ještě nerozbil hubu?
Manžel u toho obvykle není, ví o tom a čeká na případný můj pokyn. Zatím se umím vymezit sama.
Na vsi u známých žil homosexuální pár, oba dva docela fajn chlapi, nevycházeli jsme špatně, ale nesměli se napít. Jak čuchli ke chlastu, začalo peklo. Jednou takhle na Velikonoce se ožrali jako hovada a začali to zkoušet, blbé sexistické narážky na mě a na kamaráda, snaha o objímání, osahávání. Já jsem hned při prvních náznacích dal jasně a dost důrazně najevo, že tahle ne, vyslechl jsem si hromadu nadávek a sprosťáren, ale skončilo to. Kamarád ale úplně zamrzl a absolutně netušil, co má dělat. Když se ho borec pokusil líbat a mě a ještě jednomu známému došlo, že fakt nebude schopný se bránit a nechá si to líbit, tak jsme vystartovali a borce od něj odtrhli. Známej je dřevorubec a má tak 150 kilo, já taky nejsem úplná sračka, takže klukům i přes ten chlast došlo, že tohle už trochu přestřelili a radši zmizeli domů vystřízlivět.
A musím říct, že to fakt sranda nebyla. Hlavně vidět kamaráda, jak v tu chvíli opravdu zamrzl.
No a jinak, co občas vypráví manželka za zážitky, to by člověk blil. Namátkou třeba, když si šla na pláži půjčit paddleboard a týpek, co je půjčoval, tak na ní spustil, že jí ho půjčí až se přesvědčí, že ho dokáže správně nafouknout... Naštěstí je hodně od rány a nemá problém tyhle kriply poslat dost ostře do hajzlu.
V práci mě ženský tu a tam plácnou přes prdel, sáhne po rukách či hrudníku. Obvykle se ohradím, ale nijak nemá smysl to rozpatlávat. Na našem oddělení je většina ženských, stejně tak ve vedení i HR (v rámci západních kvót - jsme nadnárodní korporace). Pokud bych to rozmáznul, tak upadnu v nemilost místní kabaly, kterou bohužel potřebuju k práci.
Je mně to nepříjemný, ale co už. Mezi nohy mně ještě žádná nesáhla a jestli se stane, bude rachot. Tohle prostě nějak zkousnu a jdu dál, popřípadě zavrčím, že jsme kolegové v práci...
Paradoxně, já udělat to samý, tak mě bude HR veřejně lynčovat a do hodiny končím.
Tak můžeš prostě poslat email na HR. Máš tedy zdokumentovaný to, že jsi jim psal. Pokud tě vyhodí tak s tím můžeš na úřad práce
Řešení vím, ale všechna, i tohle, jsou spíš taktiky spálenýho mostu. Bude hned jasný, odkud vítr vane. A ona ta práce zase tak špatně neplatí...
Achjo, to mě mrzí. Nebere se to vážně u žen a u mužů to bude ještě horší, protože přece máš být rád za ženskou pozornost. Není to fér.
No jo no, děje se to. Naštěstí nemám z fyzickýho kontaktu vyloženě trauma, ale spíš mě sere ten princip dvojího metru. Bohužel tam mezi mužským osazenstvem vyčnívám. Obvykle chlapi v mým věku začínají fotrovatět a nebo to jsou mladý zajíci, co se sice umí hezky (falešně) usmívat a přilákaly je buzzwords jako obchodní zástupce, provize, peníze apod., ale moc se tam neudrží, protože u nás je třeba umět víc. No a já mám znalosti, údajně sexy hlubokej hlas, pravidelně cvičím a běhám nebo plavu (ačkoliv rozhodně ne na atletický úrovni), jsem single, zajištěnej, a tak to některý neukojený manželky zkoušej. Spíš je to takový smutný.
Spíš by mě zajímalo, jestli nějaká žena NEMÁ zkušenost s nějakou formou sexuálního obtěžování.
Já naštěstí ne. Přes všechny psychické a další problémy kvůli vzhledu má ošklivost alespoň jednu výhodu. Toho si vážím.
Ve škole mě sexuálně napadl spolužák, škola to omluvila jako "klukovinu".
Však je mu třináct s ním jen mlátí hormony......taky jsem si zažila.
Ani ne hormony, pouhý "humor".
Name and shame.
Není toto iluze, je to mentalita, na které určitou dobu byla společnost postavena. Současně probíhá složitý a pomalý proces odstraňování základu této mentality - tedy faktická beztrestnost takového jednání ze strany mužů, ale jak je vidět je to proces skutečně složitý a skutečně pomalý.
Inu jde to pomalu hlavně kvůli tomu že ty lidi proti kterejm to má jít jsou taky dost často na vlivnejch postech
Bohužel po tom, co jsem se na tohle téma bavila s mojí neteří, která chodí na gymnázium a je zrovna v tom nejzranitelnějším věku, tak žádná změna za posledních 15 let bohužel není vidět.
V určitém ohledu je sice téma sexu a sexuálního násilí mnohem otevřenější, což je za mě ok, ale zase bují "incel" mentalita. Spíše než, že by se něco měnilo k lepšímu, mi přijde, že se to všechno akorát vyostřuje.
Dufam, ze za to pravne zaplatili.
V práci mě kolegyně plácla přes zadek, protože jí to zjevně přišlo jako dobrý nápad. Tak jsem ji zpražil, protože skutečně nechápu proč by mě měla cizí ženská plácat přes zadek. Na konci dne se mi přišla omluvit.
Celkem závidím, že se kolegyně na konci dne omluvila. Já si vzala sukni a na konci dne mě kolega nečekaně narval na zeď a začal mi říkat, jak moc to chci. Šéf to uzavřel s tím, že je mezi námi sexuální napětí a měli bychom si to vyřešit. Vole co?! Já mám doma chlapa a rozhodně nechci, aby na mě hrabal o 15 let starší hnusnej odpornej chlap. Takže tak 🥲
To je naprosto příšerný.
Mě dost překvapilo, že se přišla omluvit, byl jsem rád že u ní došlo k nějaký sebereflexi. Když jsem to pak doma říkal manželce, tak jí to docela pobavilo.
Tak to přítele to doma rozžhavilo do ruda, jenže ještě ten den jsem podala výpověď a už se tam nikdy nevrátila. Šéf mi ještě řekl, že hysterka jako já, prostě nikdy nebude spoko 🤷🏼♀️.
sef i ten kolega by zaslouzil do tlamy
Mám, i přes všechna školení kolegové neví, jaké kecy se prostě nehodí. Komentování sukně, komentování jezení banánu, apod. To, že mě někdo na ulici pozve na kafe a nebere ,,ne”, jako odpověď už se stalo skoro až normálkou
Mně přijde hrozně smutný, že ze mě vždycky místo "ne" automaticky vyletí "pardon, ale mám přítele", aby mě bral seriózně. A JEŠTĚ SE OMLUVÍM. Když mi bylo 18, takhle to na mě spustil nějaký 60letý zpocený dědek bez zubů. Zval mě na limonádu, protože si myslel, že jsem nezletilá. A já mu řekla přesně tohle a pak jsem se proklínala, měla jsem ho poslat do prdele, ať to nezkouší na mladý holky. Jenže v ten moment přemítám, jestli je ten člověk nebezpečný, jestli mě bude pronásledovat...tak se ho snažím odmítnout co nejslušnějším způsobem.
Je to vlastně hrozně smutné, že vezmou „ne“ od muže, který není přítomen (a třeba ani neexistuje), mnohem ochotněji než od ženy.
Protože (vymyšlený) přítel může stát za rohem, mít 2 metry, 100 kilo a rozdávat facky na potkání.
Kdežto tu holku vidí před sebou a ví, že proti němu fyzicky nic nezmůže. A tak i když to zůstane "jen" u keců a nepřejde do ničeho fyzického nemá se úchyl vlastně čeho bát.
Bohužel...
Doporučuju pepřák.
taky jsem na sebe vždycky naštvaná, když použiju přítele jako univerzální výmluvu. To, že mám chlapa, je sice pravda, ale ultimátní pravda je, že o nějakého vošousta na ulici bez kouska sociálního skillu a charismatu, prostě nemám zájem.
Na druhou stranu tady ty typy podle mě "ne" stejně neberou jako relevantní odpověď a začnou se na toho přítele vyptávat.
Ve výsledku se mi asi úplně ze všeho nejmíň chce diskutovat s nějakým neodbytným pitomcem o tom, že moje zadanost či nezadanost v mém odmítnutí nehraje roli a proč
Přesně, ale občas ani toho přítele nerespektujou. Začnou říkat, že to přece vůbec nevadí, přítel může s náma, nebo vztah neni nemoc. Je to děsivý
Chápu... ale jak je myšleno komentování sukně? Protože když má v mým okolí (i pracovním) někdo cool hadry, tak mu/jí je pochválím. Takže dělám něco špatně?
Většině žen nevadí, když jim někdo pochválí oblečení, vadí komentáře se sexuálním kontextem.
Já třeba zažila "To abych teď celý den čekal, až se ohnete, kolegyně."
Fuj
"Dobrá sukně, sluší ti!"
x
"V té sukni máš pěknou prdel"
"Pod tou sukní musí být příjemně. Tady je takové dusno, tam bude profukovat..."
Klasika
Fakt zalezi ako to povies. A sukna ani bluzka s vystrihom sa proste nekomentuje.
I to jde okomentovat aniž by to bylo divný, ale ve většině případů pochvala oblečení přichází od někoho uchylneho..
Já občas pochválím oblečení pokud mám pocit že to daného člověka potěší, ale vždy si pořádně promýšlím jak to říci aby to náhodou nevyznělo špatně.
Důležité je aby pochvala byla stylem že pochválíš jenom oblečení a hlavně nic neříkat o těle. Jedině třeba zmínit účes a i to může znít divně.
Obecně, pokud je komentář za účelem zlepšení nálady daného člověka tak je to ok.
Nicméně nechápu jak můžou tito "slizáci" se sebou žít. Po jednom incidentu jsem přítelkyni vybavil peprakem a nejsilnějším paralyzérem co jsem našel. Ještě možná v budoucnu dostane pistoli... Dokud je to slovně tak to ještě není tak hrozné, ale jak mile někdo překročí osobní hranice a začne sahat tak plně podporuji jakousi variantu "stand your ground" kde takového člověka můžeš beztrestně střelit. Takový člověk do společnosti nepatří
Mám ale kupodivu ne od Čechů. Jednou na mě pořvávali nějací Černoši na Václaváku, to bylo ještě v poho.
V Paladiu me začal prokecávat nějaký starý (asi) Brit. Hrála jsem na DSku, on tam chvilku obcházel a pak na mě začal nějaký Pick up artist sračky. Byla jsem sice zletilá, ale s mým outfitem a culikama jsem tak fakt vůbec nevypadala takže mi to bylo echt nepříjemné, ale když zjistil že ze mě nic nevyklepe tak v poho odešel.
Nejděsivější byl nějaký opálený (nevím odkud byl, nemluvil anglicky) borec v metru, co mě vyloženě sledoval. Všimla jsem si že na mě kouká, vystoupila jsem u na Stodůlkách, on za mnou, říkám si asi jsem paranoidní, ale naschvál jsem se zastavila dole u cedule, on vyjel nahoru po schodech ale pak se za mnou vrátil a něco začal mluvit v cizím jazyce. Já mu logicky říkám "No" a snažila jsem se od něj odejít vyjela jsem nahoru a on mě se tam snažil zastavit a tahal mě za bágl že s ním asi mám někam jít. Naštěstí šli okolo nějací lidi tak jsem odběhla za nimi a to mi už dal pokoj. Ale pak jsem na to náměstíčko koukala z okna a ještě tam aspoň 15 minut pochodoval.
Teďka mě ještě napadá že nějaká fetka v Brně na Svoboďáku pořvávala na naši dceru jak je pěkná že si ji za 18 let najde. Byly jí 2. :|
A ještě mě v autobuse Brno-Praha osahával nohu nějaký zpomalený slepec. Snažil se se mnou mluvit já mu říkala že se učím. Celou dobu mi sahal na nohu a pak se strašně urazil když jsem ho nechtěla nechat sáhnout mi na obličej a požádala ho ať už na mě dál nesahá. Chápu že je slepý, a byl očividně mentálně pozadu, nevím jestli nechápal že jeho chování je nevhodné nebo zneužíval handicapu, ale přišlo mi že ta jeho asistentka ho měla zkorigovat.
Po těchto zkušenostech... pořídila jste si pepřák nebo 9mm Luger?
Vůbec se s ním neměla srát a toho slepce v mhd normálně zkropit pepřákem ať příště bere ohledy. Kripl jeden Xd
Jako chlap ano 😐.
Upřímně ani nevím, co mám v takovou chvíli dělat.
Však si chlap, to je to nejlepší co se tu může přát a každý ti to závidí /s
Ano, sahání mi na zadek v mhd, řeči na moje tělo v létě v šatech.. je to hnus, ale čím jsem starší, tím méně se to děje což je ještě větší hnus ve své podstatě
Kde začít, mám těch zkušeností požehnaně. V cca 12 letech na mě vystrčil péro úchyl u dětskýho hřiště - běžely jsme s kamarádkou zavolat policii a pak jsme musely vypovídat, ale chytli ho. Nevhodný poznámky, catcalling, úchylnej učitel tělocviku, atd., to je bohužel častý. A pak v 17 jsem nastoupila na brigádu, kde se o mě šéf (cca 40 let) neustále otíral při “procházení” apod. Druhý den jsem tam už nepřišla a naši mě ještě seřvali a vzali mi kapesný :D
Tak na tohle si vezmu throwaway.
Ano, a kolik...
Moje první zkušenost s obtěžováním byla v 11 letech. Skupinka středoškoláků na mě dotírala a nabízela mi, že mě "odpaněj". Jako člověk si řekne, že to jsou jen blbý kluci, co mají blbý kecy. Ale ta situace je dost děsivá na to, aby se z toho malá holka rozbrečela, ikdyž to ještě úplně nechápe. Tahle zkušenost mě později dovedla ke kurzům sebeobrany, což mě pak v budoucnu zachránilo před znásilněním.
Děje se to často. Ne, že by to bylo na denním pořádku, ale dost na to, abych si ráno říkala, jestli mě bude dneska někdo otravovat. Vyloženě fyzické obtěžování tak časté není, ale i těch byly nižší desítky, včetně pokusu o znásilnění. Nejhorší to bylo v tom věku 13-16, kdy jsem nevěděla, jak se tomu bránit. Moje reakce byla ta typická paralýza.
Co se týče dotěrností, ať už pokusy o "prolomení fyzické bariéry", innuenda, nebo napřímo nabízení sexu, snad pod největším tlakem jsem byla, když jsem studovala v zahraničí. To jsem s dotěrnýma chlapama přicházela do kontaktu fakt denně. Říkala jsem si, jestli by za tím nemohla být ta image, kterou mám. Přece jen se vždycky všude říká, "A co měla na sobě? Neprovokovala?" Tak jsem zkoušela experimentovat, ale nijak to nepomáhalo. Ikdyž jsem jeden čas jezdila do školy v ušmudlané teplákové soupravě a s rozcuchanejma vlasama, abych byla co nejmíň atraktivní, někdo se dřív nebo později našel.
Takže ano, po setmění jdu sama ven jenom se svým ovčákem, který je vycvičený. Všude nosím pepřák, alarm, a paralyzér nebo teleskopický obušek. Koncertům a takovým akcím s davy, kde tyhle věci nemůžu mít, se vyhýbám.
EDIT: Ještě k tomu dodám, že s čím teda nemám vůbec zkušenost, je obtěžování na pracovišti. Ani nějaké zneužívání autority a nucení k sexu. Nikdy jsem ani neměla pocit, ani v akademických studiích, ani v pracovním prostředí, že bych byla jakkoliv zvýhodněná nebo znevýhodněna, protože jsem žena, nebo že by mi někdo nabízel výhody výměnou za sex.
EDIT2: Ještě jsem si vzpomněla, jak si mi jednou kamarádka stěžovala, že by chtěla mít postavu jako já. Ona je hodně vyvinutá, a prý to cizí chlapy láká ji sahat na prsa. Zatímco já mám nevyvinutou, dívčí postavu. Jenže to zase láká jiná "individua".
Zkušenost mám jak já, tak moje okolí (včetně znásilnění nebo zneužívání rodinným příslušníkem).
S kolegyněmi jsme během brigád na terénních výzkumech, hlavně v létě, vyslechly fakt nepočítaně poznámek od dělníků. Naštěstí se do toho obvykle nakonec vložil vedoucí výzkumu a pokud dělníci nereagovali na jeho žádost, obrátil se na jejich vedení. Pokud jsme šly s kamarádkami někam tančit, obvykle jsme si s sebou braly kamaráda, který nám pomáhal odhánět týpky, kteří měli pocit, že když holka tancuje, dává mu to právo na ni začít jen tak sahat.
Naštěstí moje nejhorší zkušenost byl honič v metru. Vagón skoro prázdný, on si sednul šikmo přes uličku naproti mě a u toho na mě koukal. Nejvíc v šoku jsem ve finále byla ze svojí reakce, protože jsem tím byla naprosto paralyzovaná a trvalo mi asi tři zastávky, než jsem zvládla vystoupit. Dotyčného jsem na té lince pak celkem pravidelně vídala a dobrý pocit to fakt nebyl.
Na pracovišti jsem se setkala spíš se šovinismem, ale je fakt, že v jednom případě to už bylo dost na hraně i nějakého (slovního) sexuálního obtěžování, s tím člověkem jsem se vlastně bála být někde sama.
Teď v práci nic takového nevnímám. Samozřejmě nějaká velká korektnost jako na začátku už tam není, ale prostě pokud mi někdo pochválí šaty, mám z toho radost a není za tím nic jiného. Já sama kolikrát řeknu kolegyni že má super rtěnku, dobrý outfit nebo že hezky voní. Kolegovi zase pochválím košili nebo nový sestřih. A kdyby měl nějakou novou, příjemnou vůni, klidně ji pochválím taky. Ale to jsou takové ty nuance, které člověk vycítí. Někdy může být i pochvala šatů pěkně slizká, i když to říká sebevětší fešák.
Nejvíc se mi tohle dělo, když mi bylo tak 13-16. Starší chlapy mi třeba vyprávěli nějaké nechuťárny nebo ptali na otázky, na které by neměli. Náhodní lidí, co jsem potkala třeba ve vlaku nebo někde v přírodě
Několikrát... teď už je to lepší, protože mám pořád resting bitch face :D vlastně neznám nikoho, kdo by nebyl sexuálně obtěžovaný.
Ale mám postavu typu hruška, velké boky, zadek, prsa a úzký pas a často nosím upnuté věci, takže na poznámky jsem si zvykla. Plus jsem poměrně hodně potetovaná (to prý znamená, že jsem levná a jdu s každým :D). Jednou jsem ale šla po chodníku a nějaký borec prošel kolem mě a prostě mě plácnul přes prdel. Je to už dlouho a tehdy jsem se neuměla ozvat, jen jsem zkameněla a nevěřila tomu, co se právě stalo.
Taky mě jednou v noci, když jsem šla z hospody domů, naháněl týpek, křičel moje jméno a že si chce jen promluvit. Posraná jsem byla fest.
Když čtu tyhle komentáře tak je mi na zvracení, lidí dokážou bejt takový hnusný prasata který by nejradši potřebovali uříznout ptáka tupým nožem.
Stay safe everyone
Když jsem ve 20 byl nový v práci, tak si mě tam oblíbila jedna kolegyně ve věku 50+. Atraktivní opravdu nebyla, zato odvaha jí nechyběla. Jednou mi například popisovala své incestní sexuální fantazie o tom, jak bychom si mohli hrát na to, že jsem její syn atd. Chtělo se mi blejt. Hnus.
Tolikrát ze to ani nepočítám. Když budeme brát i catcalling tak tak by jsme se dostali do neskutečných čísel. Je to proste odporný a ano jít sama domu je desivý. V jednom nejmenovanem městě jsem po cestě z práce na vlak cca 5 minut Max byla kolikrát catcallnuta i několikrát během jedné cesty. A to opravdu nechodím oblečená nijak vyzývavě, naopak se snažím na sebe co se týče oblečení neupoutat pozornost. Nosím u sebe paralyzer co mi koupil pritel protože když jsem mu řekla ze to je normální ale bojím se, začal se o mě bát taky.
Nejdeštivější na tom je ze spoustu z tehlech věci se děly když mi bylo do 18.
Áno, mám. Ale to má asi každý keď sa bavíme o obťažovaní kde spadajú aj blbé kecy ako píšeš, nie o vyslovene znásilnení. Veľmi výnimočne natrafíš na niekoho kto by nikdy nebol sexuálne obťažovaný.
Kdo nemá?
Ve věku od cca 13 do 20 jsem zažívala tak jednou za 14 dní. Troubení a pokřikování na ulici celkem klasika, člověk si zvykne. Kamarádi mi to nevěřili, když jsem šla s partou kluků, nedělo se to. Jednou jsem ale "uraženě" šla 10 m před nimi, načež zastavilo auto a z otevřenýho okýnka na mě chlap zařval, že mám určitě "pěknou ku*du". Pak mě už radši vždycky doprovázeli domů.
Když mi bylo 15, šla jsem ve 3 odpoledne (v zimní bundě!) po ulici a kolemjdoucí chlap mi řekl, že by mě oprcal. Vidět ze mě byly jenom oči, jinak jsem byla úplně zabalená.
Když mi bylo 16, řekl mi průvodčí ve vlaku, že by mě opíchal. Když jsem to řekla mámě, řekla mi, že si za to můžu sama, nemám se bavit s průvodčím. Jak jsem si podle ní měla koupit lístek, to už mi neřekla.
O rok později na mě chlap poštval psa, protože jsem se na něj neusmála. Zastal se mě kolemjdoucí pán, který ale dodal, že by mě nezabilo se na toho chlapa usmát.
V 18 jsem jela vlakem k babičce, sednul si proti mně chlap a sundal si kalhoty. Když jsem to řekla průvodčímu, řekl mi, ať si sednu jinam.
Ve 20 mi v Praze nějaký chlap nabídnul 4 000 za sex a když jsem odmítla, vyhrožoval, že si to ode mě nechá udělat zadarmo.
V 21 mě z obchodu až domů pronásledoval náhodný chlap. Bylo poledne, šla jsem pro brambory na oběd. Nakonec jsem musela rychle zaběhnout do vchodu a zabouchnout dveře, evidentně chtěl jít za mnou.
Když mi bylo 22, chodila jsem na praxi kolem staveniště. V 9 ráno tam krom dělníků nikdo nebyl, jiná cesta taky nebyla. První dny mě zvali na kafe a na oběd, po týdnu začali vyhrožovat, že si na mě počkají až půjdu zpátky a že si "užijeme".
Čím jsem starší, tím míň se to děje, ale stejně nikdy v noci nechodím sama ven.
To je skoro až nějak moc na jednoho člověka.
Taková je bohužel realita pro spoustu žen. Je to častější, než si myslíš.
To jsou jenom ty, na který jsem so takhle narychlo vzpomněla, určitě by se našly další.
Každopádně vzhledem k tomu, co slyším od kamarádek, tou frekvencí nijak nevynikám. A navíc mám štěstí, že se mi vlastně "nikdy nic nestalo".
Neznám holku, která by neměla. Když mi bylo 13, šly jsme s kamarádkou odpoledne zadní uličkou, oslovil nás postarší úchyl, jestli tam s ním nechceme některá chvíli zůstat. Naštěstí nás nechal být, když jsme řekly ne a utekly. Na prvním rande s přítelem nás obtěžovala skupina mladíků (ne, nebyli menšinoví, vypadalí spíš jak nácci), měli na mě oplzlé kecy a jeho se snažili vyprovokovat. On byl naštěstí kliďas, tak je to nakonec přestalo bavit a odešli. Bylo to ve dne, uprostřed města mezi spoustou lidí. V hospodě s kamarády si mě vyhlídl ožralý dědula, chytal mě za ruce a pokoušel se mě políbit. Naštěstí zasáhl náhodný muž a poslal ho pryč (ode mě to "ne" nefungovalo). Atd., atd. Děje se to snad každé ženě. A to si myslím, že mám "resting bitch face" a většina těchhle úchyláků si mě za oběť nevybírá.
Já si teď vzpomenu na tři zkušenosti.
Byla jsem s taťkou na prohlídce zámku Hluboká nad Vltavou. Když všichni věnovali pozornost průvodkyni, tak mě nějaký dědek kolem sedmdesátky plácl přes prdel a slizce se usmál. Bylo mi pouhých 14 let. Tátovi jsem to řekla až cestou ze zámku a ten zuřil, že by dědka zabil. Taky mi řekl, že kdyby se někdy něco podobného opakovalo, tak mu to mám říct a bude mě bránit.
Druhá zkušenost je ze zastávky metra, z části, odkud jezdí autobusy, takže ne přímo vestibul metra. Nalepil se na mě nějakej bezďák, oslovoval mě „kočičko” a říkal mi, že si půjdem zašoustat za roh, že se mi to bude moc líbit. Rychle jsem utekla. Bylo mi 16, maximálně 17.
A teď ta nejhorší zkušenost. Jela jsem kolem sedmé večer tramvají (v Praze). Byla poměrně plná. Když tu všichni najednou vystoupili a nastoupil chlap, kterej byl buď totálně zlitej nebo totálně sjetej. Zůstali jsme v tramvaji sami a když se rozjela, tak se na mě vrhl, snažil se mi strhnout oblečení a říkal něco o tom, že si to rozdáme. Já v šoku naprosto ztuhla a prosila ho, ať toho nechá. Na další zastávce naštěstí přistoupili lidé a on utekl. Bylo to nedlouho po incidentu ze stanice metra, takže mi rovněž bylo 16, maximálně 17.
Od poslední zkušenosti mi táta koupil pepřák, který sebou nosím.
Jj, ve vlaku mě obtěžoval týpek, ale jako chlap to mám asi lehčí no, prostě stačil pohled, esli si jako dělá prdel a zmizel 😉. Dělo se mi to i v usa, asi vypadám jako bukanýr😂.
V práci mě osahavala kolegyně při zacviku, od té doby ji dávám totálně cold treatment.
Každopádně když jsme s klukama ve městě, nebo i sám, tak se koukám a poslouchám. Tyhle věci jsou bohužel běžné, a opilí cizinci si myslí jak nejsou úžasní. Je dobré kdyztak slečně v nesnázích pomoct a takové lidi odehnat.
Jsem muž, včera jsem strávil 15 minut poblíž Cejlu, když jsem šel zpátky vyhlédl si mě gay rom a nabízel mi sex a trávu a lepil se na mě s tím že půjdem pít. Jinak víceméně ne.
Jop bohužel mám.
Bylo mi asi 16 cirka. Měli jsme tělocvik s klukama z naší třídy (9.A a 9.B) když na mě jeden z kluků z Ačka stáhnul. Řekl jsem mu ať přestane no, ale on nepřestal.
Jsem celkem špek takže si moje man boobs fakt užíval. Každopádně se situace vyřešila. Dostala to na starost jeho třídní. Opravdu hodně hodná, ale tradiční paní. Vzala si mě mimo během hodiny a promluvili jsme si o tom.
Pak jsme zavolali toho kluka a nastala řežba. Já se tam celou dobu snažil nesmát, ale byla slast ho vidět takhle bezmocnýho jako jsem byl já když se to stalo.
Každopádně si z toho nic nedělám. Mám to štěstí že mě to mentálně nezasáhlo skoro vůbec vlastně (teda alespoň doufám).
Pokřikování se mi stalo jen párkrát v životě, tam mám spíš zkušenost že nějaký chlap měl potřebu na mě zařvat jak jsem hnusná.
Daleko větší problém mám s chlapama co mají potřebu na mě sahat. Mezi nejhorší zkušenosti patřilo asi když jsem jela v létě vlakem v šatech a když jsem si stoupla abych vystoupila, chlap mi vyhrnul sukni až do pasu.
Nebo jsem byla třeba s ex přítelkyní a jejím tátou v hospodě, bylo nám tak 16? A hospodský si sednul za mě a strčil mi ruce pod tričko. Já ho teda chytla ještě než mi sáhnul na prsa a ječela u toho jak Viktorka, ale všichni ostatní se hrozně smáli.
Smáli? I bývalka a její táta? Wtf?
Jo, bývalá mě tehdy ještě odstrkovala k němu když jsem se snažila posunout se od něj pryč
Boha jeho... tak se moc nedivím že je bývalá
Česká společnost se tváří že tohle vůbec neexistuje. Když začala vlna #meetoo, kdy se ženy začaly veřejně svěřovat s jejich zážitky plnými sexuálního násilí a nátlaku třeba i v práci, tak v Česku se to bagatelizovalo, že se chtěj jenom zviditelnit a že si “vzpomněly po několika letech, až když danej pachatel mezitim zbohatnul” atp.
Naprosto chápu, že se tyhle věci nechce nikomu ohlašovat a procházet tim znova. Jako příklad kauza Feri, během výslechů těm holkám nakládaly ještě podruhý těma řečma a druhotnou viktimizací.
V tomhle doporučuji sledovat advokátku Lucii Hrdou (má osobitý styl, ale mně se to líbí) a iniciativu Bez trestu, sice to není moc pěkný čtení, ale nemůžem se tvářit, že se to neděje.
Pokud se ti s tímto v práci vysmáli, tak je dobrý veřejně zmínit zaměstnavatele. Jen ať to každej ví.
Ta "nejvíce bezpečná země na světě" je mýtus založený na Global peace index, kde vám přidávají body za věci typu že nemáte armádu (proto stále vyhrává Island), že nevyvážíte zbraně nebo že je málo vězňů (takže tomu "napomáhají" naše slovutné soudy, které nerady posílají do vězení za znásilnění nebo za násilné zločiny - samozřejmě vyjma toho, kdy vás odsoudí za sebeobranu).
Bohužel ano a ne pouze jednou. O poslední se podělím.
Nová známost, jasně jsem řekl že nový romantický vztah nehledám ve světle v ten moment nedávných špatných událostí. Ze začátku OK ale pomalu to začalo eskalovat. „Cítím mezi námi chemii~“ „Tvůj hlas je děsně sexy. Řekni "ano" tím svým tónem...“ a podobně. Několikrát jsem se ohradil ale k ničemu mi to nebylo. Následně přišly fotky a opakované požadavky o *zničení pohlavních orgánů*.
Kompletně jsem ji odstřihl v momentě kdy se mě snažila zmanipulovat skrze mé trauma. „Proč ona mohla a já ne?“ a obdobné.
Hlavně ke konci mi otevřela hodně ran. Věřil jsem ji a podělil jsem se o podstatnou část svých hodně špatných životních zkušeností ale bohužel, jako mnoho jiných, se toho nakonec akorát snažila zneužít ve svůj prospěch.
Shodou okolností jsem si nedávno všiml, že mi psala. „Chtěla jsem ti napsat na tvoje narozky ale nemohla jsem to vydržet.“ *sigh*
Upřímnou soustrast ženám, které toto mají na denním chlebu
V práci mě plácla kolegyně na zadek, tak jsem jí upozornil na to že by to takhle rozhodně nešlo a ona chudák úplně zrudla a začala se omlouvat tak jsem jí řekl že takhle to plácání prostě odbývat nemůže, mám dvě půlky ne jen jednu takže to musí vždycky dělat ve stereu. Nesnásím když lidi dělají věci jen "na půl prdele"...
Založeno
heh
hodně nedávná zkušenost. šla jsem domů, bylo odpoledne, předemnou šel nějaký starý chlap co mi řekl "tak co děvče, nedáme za korunu?" a něco ukazoval co jsem neviděla, protože jsem se v tu chvíli radši dívala rovně a nezastavovala. je mi 18, ale vypadám mladší než jsem což mi přijde o to víc nechutnější. mám další zkušenosti, ale tohle je ta nejčerstvější zkušenost.
Poprvé když mu bylo asi 5, hráli jsme si v parku a ocitli jsme se za keři, kam máma neviděla. Nějaký chlap tam čural a chtěl, abych mu utřela penis. Pak ve 12 exhibicionista před školou. Muj první gynekolog, měl slizké kecy. Spolužák na VŠ co mi sáhl zezadu mezi nohy (byla jsem tam s přítelem, znal ho, zamrzla jsem) . Chlap co se na mě tiskl na trhu. Slovní obtěžování ani nepočítám.
Teda že ženy (nota bene děti) nemůžou mít safe space ani na gyndě (!), to je něco příšernýho, nepředstavitelnýho. Stay strong.
Díky. Já jsem naštěstí dost splachovací, byla jsem u něj jednou a pak už nikdy. Později jsem zjistila, že byl asi v odborné komunitě tímto známý.
Mám jich spousty a přesně jak už bylo zmíněno, nejhorší obtěžování bylo zhruba ve věku 11-17 let. Teď mi je 26 a už se to tak často nestává a když jo, umím se ozvat. Minulý týden jsem seděla na nástupišti a na protější kolej přišli dva cikáni, tipovala jsem jim kolem 16 let. Začali na mě volat čičiči, pojď nám ho vykouřit a dělali různý nechutný gesta. K jejich smůle šel zrovna kolem sekuriťák a dostali zjeb.
Tak pár případů, kdy to nebylo ono, mám, ale jak i ostatní říkají, většinou se to dělo do 20ti, pak přestane člověk vypadat jak tele, a tihle chlapi si pak dají pauzu. Největší bizár byl nějaký upocený tlustý padestátník, který si sedl vedle mne v metru, snažíl se lísat a před oči mi dával telefon, kde měl napsané nějaké prasečiny. Naštěstí jsem vystupovala.
Nejvíc mě překvapil nějaký postarší chlápek v Albertu, který se mě ptal kde tam mají trvanlivé mlíko, a pak mě vzal kolem pasu. Asi před půl rokem....
Muž, mezi 16-18 rokem jsem dělal v turistickém ruchu. Kolegyne zcela běžně sahala me i ostatním chlapům mezi nohy a chválila jaké máme nadobicko. Nikdo to neřešil prtz se jednalo o starší a malou ženu, akorát se mavlo rukou ze je divná. Až po hromadě let mi došlo ze se jednalo o docela drsný sexuální obtěžování…
Zažila jsem sexuální obtěžování:
od VŠ vyučujícího z jiné školy v Praze, během studijního výletu s mojí katedrou. Mluvil nejdriv v pohodě, brala jsem ho za přátelského dědu. Pak se mne začal ptát zda jsem už měla sex nebo polibek. Pak mne zkoušel osahavat a pořád mne chtěl přinutit k polibku, choval se oplzle a zjevně se chtěl se mnou vyspat
od dalšího VŠ vyučujícího z jiné VŠ, potkala jsem ho na stejném výletě ve vlaku. Ptal se zdá mu nedám fellaci. Gross as fuck.
To mi tehdy bylo asi 20 let.
v práci. 1 kolega se pořád vtural do mne a další recepční.
v stejné práci. Teď si to zpětně uvedomuju. Na první pohovor jsem přišla ce velice formální košile, ale takové hodně zvýrazňujici pas. Postarší hr manager byl na mne hodně hodný. Pak jsem časem změnila styl a začala jsem nosit spíš oversize košile (protože trendy). Pořád to bylo hodně formální, plus kalhoty a nějaké baleriny, a vždy to byla takové světle modrá nebo bílé modrá. No za mnou zašla badrizena s tím, že HR manažer chce abych prestala nosit takové oblečení, a musím koupit něco víc obepinajiciho. Prý mi dají I peníze.
když říkám ze jsem bi, tak některé lidi mají tendenci dělat oplzle poznámky, nebo zvát do trojky, nebo říkat že mám ráda trojky, nebo vyptávat se na intimnosti. Fuj. Nechápu, přece když je někdo hetero tak se je taky na tyto věci neptam!
hodně hodně krát pokriky na ulici, pokusy se seznámit, občas za mnou někdo I šel pár kilometrů a pořád na mne mluvil, I když jsem je ignorovali. Od té doby mám peprak, protože to bylo děsivé.
jsem ruská. Poznakem o ruských dávkách, zlatokopkach, nebo že jsem tím pádem lehká nebo kurva.. nespočet.
další starší creepy muž který se hodně chtěl kamarádit...
O a mám i lepší.. když jsem dělala jako prodavačka ve swarovski, tak jeden typek mne pak hodně oplzle ocel pohledem, pak výrazně dlouho mi čuměl na prsa, a pak řekl takovou dvojsmyslnou větu, jako že mu mám to ukázat. Jenže neuvažoval na žádný výrobek, ale čuměl na ta prsa. Ihned jsem šla za manažerem, řekla jsem to a řekla že ho obsluhovat nebudu. Zákazník byl Čech.
A pak byl jeden starší japonský zákazník který po dlouhém fajn rozhovoru řekl že mám jet s ním do Japonska, že mi tam zaplatí I školu, a že jsem hodně hezká atd.. na což jsem řekla že jsem zasnoubena. Hodně se omlouval.
Jo a ozvaly typek v klubu si myslela že bude hodně funny čumét na moje prsa, a pak natáhnout ruku s ukazováček aby mi na ra prsa šahnoul. No ale už jsem nebyla vyděšená naivní 20letni děvče. Jsem mu ten ukazovak a ruku chytla a pěkně pěkně natočila zpátky tak, aby věděl že příště mu ten prst zlomím.
V době kamenné, mi na střední chtěla spolužačka sebrat telefon. Protože Fruit Ninja. A sáhla mi do kapsy u riflí zrovna na tu stranu kam jsem si schovával splašené hormony. Nevím kdo koho ve finále obtěžoval, ale vypadali jsme pak v lavici jako dvě rajčata.
Já sám se s ním jinak nesetkal.
Ženy/dívky co znám z 99% ano. Od blbých vtipů až po násilí. Zcela nepřekvapivě jsou chlapi totiž mnohem větší prasata. Mě už je ke 30 a pořád znám chlapi co se o ženách baví stejným stylem jako když nám bylo 14. A samozřejmě, čím blbější tím větší machři.
To je jak scéna z anime. 🤣
(no offense)
Pokud potřebuješ vynaložit velké množství sebeovládání, abys někoho neznásilnil, tak jsi duševně nemocný člověk. Většinová populace je schopna takové pudy ignorovat, pokud je tedy vůbec má.
Edit: Původní komentář, aby všichni věděli:
"Napíšem to narovinu. Pretože takýto príspevok som tu nevidel. Keď som bol na strednej a hladiny hormónov boli na max tak nejake sebaovládanie bolo sci-fi. Človek je ako omámený a celé telo to ťahá k tomu druhému telu. Nepremýšlaš triezvo. Pamätám si na situáciu keď spolužiačka s velmi sexy postavou mala oblečené trochu viac vyzývavé oblečenie a ja som ju počas nejakych labákov objímal a ona sa chichotala a celý som bol ako v tranze. Neskôr som mal pocit ako keby som bol predtým opitý a len som si vyhodnocoval za triezva čo sa dialo. To bolo dosť psycho ale odvtedy akosi chápem ako sa dejú znásilnenia. Hormóny ti úplne zatemnia myslenie a človek podlieha pudom a ne to strašne silné. Netuším ako to majú ženy ale je to strašidelné a preto toto za mna nemá jasne riešenie pretože to chce prekonávať naučeným chovaním a to sebaovládanie musí byť často veľké."
Ano dokonce i že znásilněním když mi bylo 13 🙁
Nemám v okruhu své rodiny, kamarádek a známých jedinou ženu, která sexuální obtěžování nezažila. Já sama několikrát, od slovních narážek až po fyzický útok.
Bohužel ano, už jako dítě na základce mě obtěžovala jedna úchylná učitelka! Dotýkala se mě nevhodným způsobem a dělala na mě fyzický nátlak, když jsem byl opřený o zeď a ona na mě a nemohl jsem uniknout, to bylo tak cca v 9 - 10 letech. Pak v dospělosti v mé první práci v 19 letech přišla vedoucí (35 let, vdaná a s dítětem) v létě do práce a já měl rozhalenku, rozepnutou košili na dva knoflíky u krku, protože mi skončila směna a já už si sundal kravatu, a ona mi z ničeho nic zajela rukou přes tu rozhalenku na hrudník a povídá, šmátrajíce mi několik sekund po mé hrudi: "Ty jsi taky holej jako delfín, viď?", nebo něco vtom smyslu, že (ještě?) nemám chlupatou hruď... A taky dost chlapů, jeden mi dokonce šáhl na zadek a hned potom mezi nohy v rychlém sledu večer na ulici v centru města. V sauně pak jednou a taky na veřejném bazénu pak na mě jeden najížděl a stále mi vstupoval do cesty šel mi těsně před obličej, jakoby se chtěl líbat, když jsem ho odstrčil a on stále v tomto chování pokračoval, a já mu pohrozil, že mu dám facku, on však stále pokračoval v obtěžování, tak jsem ho dosti hrubě odstrčil až málem upadl, a byl klid. To mi bylo tak 25 a on byl starý 60 letý páprda. Nevypadal pod vlivem ničeho, jen prostě unhinged mentally unstable crazy person s homosexuálními choutkami... Jindy mě zase jiný starý páprda chytil za vousy v sauně, jen tak z ničeho nic říkal, že prý jsem "docela hezký chlap, jen kdybych tohleto (a tahal mě za bradku) prý oholil". Zjevně se mu nelíbili muži s vousy a rozhodl se mi to dát takto osobně a fyzicky najevo. V jedné mé práci za mnou přišla kolegyně ze své kanceláře nad námi, něco pracovního "vyřídit" do naší kanceláře, co mohl být email či telefonát, a poté co se mnou tu zbytečnost která byla jen záminkou aby za mnou přišla dolů, probrala se opřela o skříň vedle mého pracovního stolu, zírala na mě upřeně a dýchala zhluboka a vášnivě rozrušením, zatímco mě pozorovala, jak píšu na PC. Po pár sekundách této trapnosti jsem se jí zeptal, jestli ještě něco potřebuje? Neodpověděla a s chvějícím se chřípím mě nepřestala pozorovat jako ostříž a pokračovala u toho roztouženě dýchat. Ta skříň o kterou se opírala byla ode mého stolu tak 60cm... Ona byla malá tlustá arogantní megera s prasečím ksichtem, která mi pak dělala v práci peklo a naschvály, když jsem na její úchylnosti nereagoval jak si představovala. Asi čekala že jí skočím do náruče a pomiluju ji vášnivě před všemi. Taky si mě bez mého svolení v práci fotila mobilem!!! Normálně přišla dolů do kanclu a když jsem něco dělal, třeba u kopírky, nebo dával papíry do pořadačů, tak si mě "nenápandně" vyblejskla svým mobilem. Samořejmě jsem si toho všiml a požádal ji nahlas přede všemi ať toho nechá! Žádný stud, nebo omluva, jen se otočila a v klidu odešla. Po cca roce na vánočním večírku si ke mě pak přisedla v baru co jsme měli jako firma pronajatý do boxu kde již bylo docela plno a vměstnala se dosti agresivním a nevybíravým způsobem do cca 15cm prostoru mezi mě a ještě jednu kolegyni, a v šatech bez podprsenky, jak se tímto manévrem vklínila a na nás na oba z každé strany natlačila, se o mě opřela svým prsem a držela. Já po 3 se kundách vstal a odešel! V jiné práci pak kolegyně v open space co seděla za mnou mě opakovaně při tom , když vstala a šla okolo mě ven z kanclu, zezadu, zákeřně , když jsem ji neviděl a byl zabrán do práce na počítači, popleskala rukou po temeni hlavy a prý že "ha ha ha". Poprvé jsem byl naprosto v šoku a nezmohl se na reakci, když to ta arogantní drzá kráva udělala podruhé ohradil jsem se dosti ostře, a byl pokoj. Před tím na mě měla nějaké rádoby lichotky a kecy typu, že prý mám zezadu a zboku hezký profil hlavy a krku, zvlášť když se prý u počítače narovnám... Už jen tyto trapné hemzy jsou dnes považovány v práci za velice nevhodné a v USA npř. už jako přestupek obtěžování a skončíte na HR. Představte si kdybych takto jako chlap hodnotil profil kolegyně a chválil jí jakou má hezkou siluetu když se narovná u počítače??? U nás se toto nikde neřeší a váš šéf, či šéfová by se vám asi vysmáli, kdybyste za nimi s nějakým takovým obtěžováním přišli. V Istanbulu mě pak sledoval úlisný postarší týpek na ulici a pak se mě začal vyptávat odkud jsem, jestli prý "Germany" a obdivně mi lichotil, že prý jsem "tall"... LOL! Po chvíli této trapné konverzace co se ke mě jen tak přidal a šel mi po boku jsem mu řekl že nemám zájem a on zmizel... Jsou to malé nepříjemnosti, někdy (viz anekdota z Istanbulu) jen pro zasmání ale, v jiných případech je to opravdu nepříjemné jak po fyzické tak po psychické stránce.
Krom zasahovani u kazdeho pripadu, kdy to uvidite, nic moc.
Ano, instruktor v autoškole.
Od 10, protože tehdy mi začala růst prsa. Neustálé poznámky, vyprávění nechutných věcí atd. Ve Francii mě během Feria d'Arles banda opilých chlapů chytla za prsa
Ženy a holky si musí hodně vytrpět… Je mi úplně stydno za ty primitivy, co se neumí ovládnout…
Mě před pár lety kolegyně/brigádnice pleskla přes zadek (udělat to já, tak tohle píšu z lochu, na telefonu propašovaným v řiti).
Bohuzel to vetsinou neni ze neumi, ale ze nechteji.
Někde jsem četl, že podle statistik se v podstatě 100% žen někdy setkalo s něčím, co by se dalo popsat jako sexuální obtěžování nebo nátlak. Je tu nějaká redditorka, která se s něčím podobným NEsetkala?
Já jsem se s tím nesetkala a ty příběhy, co všude vidím, jsou hrozné, vůbec si to nedokážu představit. Být ošklivý je takový hořkosladký pocit, přináší to tolik intenzivně negativních pocitů a posměchu, ale na druhou stranu se alespoň nemusím potýkat s tímhle…
Jen bych na základě komentářů i osobní zkušenosti upozornil, že tvoje všímavost toho, že sexuálně obtěžují jen mladí a nevzdělaní je nekompletní.
Myslím si, že vysvětlení konsentu už v dětství, klidně ve školkovém věku (nepoužil bych slovo konsent pochopitelně) by situaci mohlo pomoct, ale to je trochu utopická představa a žádná okamžitá změna nenastane. V tento moment můžeš být jen ohleduplný a všímavý a případně se snažit někoho zastavit, když si toho všimneš.
Prednedávnom v tramvaji v Prahe, bola takmer prázdna, sedela som úplne v predu. Chalan nastúpil do zadných dverí a prešiel celou tramvajou až ku mne aby si vedľa mna sadol. Potom sa mi tlačil nohou o nohu, tak som vyskočila, že na dalsiej zastávke vystúpim a on sa postavil za mna a oprel sa o mna celým telom a pritlačil ma k dverám. To už som sa otočila a fyzicky ho odstrcila, našťastie sme zastavili a ja som mohla vybehnúť von. Je toho samozrejme za ten život viac, od učiteľov na základnej škole, po známych mojich rodičov, smutne je že si to človek uvedomí až keď je starší, že ako nevhodné to všetko bolo
Ano, ale zatím to žádná díky bohu nenahlásila /s
Co je smutné, že si ani nepamatuju kdy poprvé se to stalo jestli školka nebo druhá třída na základní škole.
Soused úchyl koukal do koupelny když jsem se myla, byl mentálně pomalejší, tak to nikdo z dospělých neřešil s tím, že "Dokud sahá na sebe a ne na mě, tak v pohodě".
V 7 první pokus o moje znásilnění ale tak hystericky jsem se rozeřvala že to skončilo hned potom co mi vnutil francouzák. Od té doby si pamatuju - hlavně ječet.
Pak od 12 cca začaly kecy typu "Až vyrosteš, jdeme na rande." Nebo "Už se z tebe stává kost" od lidí v okolí naší rodiny, sousedi, známí rodičů,...
Na dvorku základní školy na nás při tělocviku koukal uchylák a v křoví si dělal dobře, někdy ho učitelky odehnaly, někdy se i zavolala policie.
- Třída, vyrostly prsa a byl průser, snažila jsem se nosit volné mikiny, svázané vlasy, nevyčuhovat, bylo to marný.
Ve 20 mě přepadli, měla jsem nůž, dopadlo to dobře pro mě.
Dnes je mi 30 a děje se to neustále, mnohem méně než když jsem byla dítě, navíc už si umím sjednat pořádek jak slovně, tak fyzicky a nebojím se volat policii, když vidím že se něco takového děje někomu dalšímu. Takhle jsem dala dělo uchylákovi co obtěžoval holčičku na zastávce, za tu ruku v ortéze to ale stálo.
Omlouvám se za rant, je to pro mě katarze se takhle vyzpovídat, u psycholožky jsem se to vždy snažila shodit humorem ve stylu "první penis jsem viděla dřív, než jsem věděla k čemu vlastně je". Prosím chraňte děti ve svém okolí, děje se to nejen holčičkám, dívkám a ženám, ale i klukům, chlapcům a mužům. Nebojte se zakročit, když vidíte, že se něco děje, oběť může zamrznout a nemůže se ze situace dostat svépomocí
p.s. pozdě večer venku se bojím do dnes.
Kamarád mi pár let zpět popisoval jak měli na tohle školení v korporátu. Instruktorka jim řekla že hodně věcí které prý denně dělají je sexuální obtěžování a že se mají k ženám chovat stejně jako k mužům. Když pak slyšela jakým způsobem muži mezi sebou komunikují tak zjistila že to asi nepůjde.
Ahoj Aničko, dneska ti to sekne! vs Čus Ančo ty škaredá opice, tak jak se ti vejde?
Problém je hlavně v tom že tu převládá stigma že žena je neposkvrněná lilie a muž je sexuální predátor a pak se není čemu divit že vznikají situace kdy může být i obyčejný kompliment nebo galantní chování považováno za sexuální obtěžování.
Taky zalezi na kontextu, jestli to rikas kazdej den + dalsich x lichotek a pak ji zbytek dne pri kazdy prilezitosti okate koukas do vystrihu tak to si nebude vhodny.
Tak jestli někdo bere kompliment jako sexuální obtěžování, tak by si měl zajít k doktorovi.
Potkal jsem už i ženu která mi na pozdrav "Dobré ráno, dneska vám to sluší." odpověděla Jsem zadaná, nemám zájem. Tak to dopadá když se ve společnosti tlačí narativ Kompliment = chce se mnou sex.
To je prostě výsledek démonizování mužů a tlačení toho že jsme jen jednoduché hovada posedlé sexem a nic jiného nás nezajímá.
Ano, prakticky od té doby, co mi začala růst prsa, jsem se neustále setkávala se sexuálním obtěžováním. Jak tu někteří zmiňují, nejhorší to bylo do cca 20 let, teď už si ani nepamatuju, kdy naposledy mě někdo obtěžoval. Nejhorší to bylo na druhém stupni ZŠ. Bohužel to v jednom případě zašlo až do takového extrému, že dodnes mám problémy sexuálně žít, protože si na to vždycky vzpomenu. Na střední už jsem se s tím nesetkávala ze strany ostatních studentů, jen s oplzlými chlapy na ulici. Jeden creep mě pronásledoval až domů, ještě mi chválil postavu tyvole. No chtělo se mi zvracet. :D
Jo, jednou se mi stalo, ze to na me zkousel na jedny rozluckovy party nejak bukvicak. Dost drze. Ja byl v hloucku lidi, bavime se a najednou citim jak mi nekdo saha zezadu na rameno a krk a tak po celych zadech, otocim se a vidim bukvicaka (byl to tam znamej vopruz ale do ty doby neskodnej) jak se culi, uz trochu pripitej. Chyt jsem mu ruku a rikam, uz to nezkousej, tak vypadnul otravovat nekoho jinyho. Hnus, skazil mi celej vecer, jak me nasral, hlavne ta drzost, ze to vubec zkusil.
Proto chapu zensky, ze to musi byt krajne neprijemny.
Spytaj sa hocijakej zeny - povedala by som ze viac ako 95% s tym ma alebo v minulosti malo problem. A nie jeden. A nielen v Cesku, vsade. Pocas veku 14-30 to bolo strasne casto, je to humus.
Česko je bezpečné jen protože se nic nehlásí. Možná mám nahnutý názor protože pocházím Ostravska ale pamatuju si jak na základce tak na střední učitele měli nechutné komenty, nebo když jsme pak šli jako starší do baru, bylo běžné že holku někdo například plácl přes zadek. To se prý nezlepšilo ani na VŠ ale tu nemám v ČR nemohu posoudit. Taky si pamatuju když jsem přímo před kamerou dostal jen tak přes hubu, prý protože jsem se blbě tvářil. Policajti akorát byli otrávení že je někdo volá, a nic se stejně nevyřešilo.
Tady v UK když opilý borec plácl holku přes zadek, hned přijeli policisté a začali řešit.
Prostě kde není žalobce není soudce a statisticky stát vypadá bezpečně.
Přesně tak. A šéfové v našich firmách se ti maximálně vysmějí. Nevhodné chování se prostě toleruje a často je jen příležitostí pro zasmání těch, co by to měli řešit. Nevím jak v nadnárodních velkých firmách a jejich pobočkách v ČR jestli tam to HR řeší nějakým přijatelným způsobem pro tu oběť obtěžování, ale nedělal bych si iluze.
Ty vole strasny… ja nebyl ani pomalu schopnej oslovit cizi holku… a pak kdyz me naka balila, tak mi to doslo az tak za mesic😂 pak uz jsem se trosku otrkal a bylo to dobry… ale i ted jako porvavat na cizi bych si nedovolil… a se znamyma mit blby kecy taky ne. Jedine kdyz uz pak se dobre zname a vzejde to i od ni tak se jedou prasarny… nejhorsi kdyz jsme se zenou u znamych😂
A mam dve dcery a kdyz si predstavim ze je tohle ceka… asi budou chodit na MMA a jeste nejakou vyzbroj vymyslet… za blby kecy peprak do ksichtu a za dotek strilet…
Spíš na to MMA pošli dcery, nechceš jim snad stát 24/7 za zadkem 😄.
Ctes moc rychle 👍 Dyt jsem tam psal “asi budou chodit”…
Jo, Soráč 😄
Na moji kamarádku vytáhl úplně náhodný chlap péro v parku. Prostě se normálně bavili a pak jí řekl, že jí ukáže něco tajného a vytáhl ho... Mně se stalo o pár měsíců později něco obdobného, ale na tramvajové zastávce, oboje v jiných městech. Jí tehdy bylo 19, mně 20. Podotýkám, že ani jedna z nás se o vidění cizího péra neprosila.
Většinou využívám 2 věci - to, že mám němčinu na C1 a to, že mi lidi běžně tipují 16 let. Když ke mně někdo přijde a není mi komfortní, většinou vyhrknu něco jako "Entschuldigung, ich verstehe Ihnen nicht." Většinu lidí to odradí, ale už jsem slyšela "jo, tak jazyková bariéra... Nechceš to zkusit i tak?" nebo "kunda jedna německá, ani mi nerozumí."
To péro na tramvajové zastávce, to bylo moje selhání, že jsem nebyla schopná okamžitě přepnout do němčiny a zareagovala jsem česky. I tak jsem se snažila spíše odpovídat krátce a konverzaci zabít tím, že by nebylo na co navázat. Když se ptal na věk, řekla jsem, že ještě nemůžu legálně pít, ale víc to přiblížit nechci. To ale týpka jen vyprovokovalo, aby byl v sexuálních řečech naléhavější.
Když jsem dělala v hospodě, běžně se mě chlapi ptali na telefonní číslo i po upozornění, že jsem zadaná, a nebo třeba v kolik končím. Schválně jsem říkala o hodinu pozdější údaj. Vždycky, když jsem odcházela z práce, měla jsem strach, že si někdo zjistil správný čas a bude čekat.
Nejhorší je, že když tohle řeknete nějakému blízkému, většinou zareaguje "no jo, ale svět se netočí jen kolem tebe. Ne každý tě chce znásilnit." Mají pravdu. Ne každý to chce udělat. Ale potenciálně, každý představuje riziko, že by mohl. Navíc třeba já jsem byla vyloženě vychovaná v tom, že mě každý znásilnit chce - uznávám, poněkud drsné tohle vtloukat do hlavy třeba tří až čtyřleté holčičce, ale po nedávných rozhovorech s rodiči a po mých vlastních zkušenostech vlastně docela rozumím důvodu, co za tím byl.
Stalo se mi jen jednou, ze by me nekdo obtezoval. Konkretne slo o nejake dva typky v metru, kteri me placli pres zadek kdyz jsem vystupovala. Nezastal se me samozrejme nikdo, ackoliv to videlo X lidi. No ale jsem holka od rany, ktera roky delala bojove sporty, takze jsem se hned za dverma vagonu otocila a jednoho toho borca v jeste otevrenych dverich vsi silou kopla do kouli. Zjevne to necekal, jelikoz nestihl uhnout. Doufam, ze to bolelo tak, ze uz si to znova na zadnou nedovoli. 😁 A pak uz jen nejaky catcalling, coz uz se dnes asi take pocita, nevim.
Ale myslim, ze velky podil na mem malem poctu negativnich zkusenosti ma to, ze mam za sebou 8 let francouzstiny vc profesnich zkousek. Takze kdyz me oslovi nekdo creepy, sladce se usmeju a plynne zahlasim “je suis desolee, je ne parlais pas tcheque” a vetsinou jsou z toho tak mimo, ze se otoci a jdou het. Jeste se mi nestalo, ze bych narazila na creepa, ktery francouzsky umi, coz nelze rict o anglictine a nemcine, kterou pouzivaji kamaradky. I’d give it a perfect 5/7 👌 (pro neznale doporucuju google search “brendan 5/7”)
Jsem jedinej, kdo má chuť při čtení těhle komentářů vzít baseballku a těm úchylákům dát přes držku? Úplně nechutný, fakt nechápu, jak tohle může člověk prostě udělat
Me zneuzival bratr(jenom jiny otec) a rodina ho jeste kryla a byla vzdy pri nem. Mel pry pravo na vse, protoze se o nej tatinek nezajimal... nikdy nezapomenu jak mi babicka rekla, ze jsem byla tak mala a pry hloupa, ze jsem jim to rekla a hledala u nich pomoc... pry nevedel co dela, no asi tezko, kdyz uz ja od 2 let tusila, ze neco neni ok a on mel o 10 vice... stejne at ja udelam cokoliv, tak me radi mit nebudou ale brachu miluji... jeste chteji abych jim lezla do prdele a doprodovala se aby se mnou vubec komunikovali, koncim uz s nemi, vyrustala jsem mezi zrudama a mam takove PTSD ze jsem v prdeli... nastesti jsem nasla konecne pritele, ktery je ted pro me cely svet a konecne nejsem sama na celem svete.
To by mně vážně zajímalo, jestli výrok "Aničko, dneska ti to sekne" ženu dneska potěší (to jsem ráda, že jsem někomu udělala radost, aspoň je svět krásnější) nebo se nafrní a řekne si ( zase se mi snaží vlísat pod sukni).
Ja teda nevim jestli delam nekde kde je nejakym zazrakem vyjimecnej vyskyt socialni inteligence, ale u nas si kolegove a kolegyne normalne rikaj komplimenty, jde to uplne snadno tak aby to nepusobilo slizce, a nikdo si nema na co stezovat. Kolegyně mi rekne “Super kosile, co to tam je za obrazky, husty” a ja odpovim “Ty mas novej sestrih! To je cool, ladime tu dneska barevne”. Jeste sem neslysel ze by se nekdo urazil, a nemam teda nijak potrebu komentovat jak kdo krouti zadkem kdyz jde po chodbe. Zenskou stejne vic potesi pochvala neceho co sama ovlivnila
Záleží na kontextu, jako u všeho. "Dobrý den, sluší vám to" působí jinak (a lépe) než "ahoj, ty jsi krásná holčička" od slizkého padesátníka, který se na tebe přimáčkne
Jo jo na kontextu
Jednou jsem stál na baru a prohodil pár vět s ochmelkou stojícím vedle. Za chvilku jsem si uvědomil, že mám jeho ruku na hýždích. To je asi tak vše.
Kolegyně z práce po mě na firemním večírku vyjela. Někdo by to mohl brát jako obtěžování ale na si z toho nedělám velkou hlavu. Shooter gota shoot.
Co mám kamarádky, tak úplně každá má nějakou zkušenost s obtěžováním. Mnohdy i od lidí, které osobně znají, třeba v práci, od sousedů…
Řešení se jmenuje ZP sk. ABE a k tomu Glock 37
Dvakrát se mi stalo, že jsem potkala muže, který stál u zdi, honil si ho a přitom koukal na mě, když jsem šla kolem (viděl mě, šel ke zdi a vytáhl ho - ale myslím, že jsem byla náhodná oběť, kdyby šla jiná holka, tak to udělá taky). V obou případech se mi sevřel žaludek, ale bylo to na rušných místech, tak jsem věděla, že by mi nic neudělal. Spíš jen chtěl, abych ho viděla a podívala se na něho. Ani jednou jsem se nezmohla na to něco říct nebo udělat aspoň znechucený obličej. Prostě jsem to ze strachu ignorovala a šla co nejrychleji pryč.
pravidelně mě obtěžují podivíni cca padesát let očividně mají i prstýnek, jestli s nima nechci někam jít - ukazuji fotku malé sestry a tvrdím, že je to moje dcera - works every time a posraný strachy už prej musej domů
Jako chlap se přidám, i když ve srovnání s tím, co zažívají ženy denně, jsou moje historky jak pohádky na dobrou noc.
1) Brno, pozdější večerní hodina, před covidem. Platím takhle na baru večerní útratu a nějaká random ženská, která toho měla v kuli evidentně víc než já, mě plácla přes zadek. Být ženská, dám ji facku, ale že nejsem, absolutně jsem netušil, jak zareagovat.
2) Karvinsko, dávno. Za dobu, kdy jsem tam bydlel, jsem si vyslechl dost narážek od random holek na to, že jsem vysloveně škaredý. Jsem, no a co? Nemusíte se o to hned nahlas dělit s kamarádkou. Ale je to Karvinsko, tam si člověk musí zvyknout na ledasco.
3) Sofie, 2016. Upřímně doufám, že tam ty pokřikující prodejné ženy už u nádraží nestojí. Bylo dost nepříjemné poslouchat, co bych s nimi měl chtít dělat. Nechci.
4) Tahle byla docela vtipná - jdu takhle v Normandii v neděli na procházku, směrem městský les, pískám si. Vlezu do lesa a na pěšince potkám staršího chlápka v pruhovaném tričku s navoskovaným knírem a s baretem. Projdu okolo, nevšímám si ho. Jdu dál a dál, ohlédnu se a asi deset metrů za mnou jde ten chlap. Říkám si, možná má podobnou cestu. Tak jsem změnil směr a pak ještě dvakrát. Ohlédnu se, a on furt jde za mnou. Tak jsem gestikuloval, jestli něco chce. On rukama a pohybem pánve naznačil jasně, co chtěl. Tak jsem si zaklepal na čelo a urychleně opustil les. Neušel jsem ani půl kilometru od lesa a proti mě šel další starší týpek a pískal si. A v ten moment mi došlo, co bylo na mé procházce špatně.
Jakožto muž mám prakticky nulové zkušenosti s tím, že by ženy ukazovaly zájem, natožpak aby mě obtěžovaly. Ty historky, co vypráví holky, mi přijdou jako z jiného světa. V tom je fakt dobrý být chlap, můžu si v noci chodit po městě, klidně si sám sednout do nonstopu... Mám 183 cm, 100 kg a nikdo se do mě nesere. 😎
Z vlastni zkusenosti bylo kriticke obdobi 15-23. Pak jsem se prestehovala na samotu.
Kdyz mi bylo 16, sla jsem v Teplicich odlehlou ulici ale uz byla videt hlavni ulice. Telefonovala jsem s mamou,v tu chvili vedle me zastavilo auto. Mela jsem za to,ze chce poradit cestu. Otocila jsem se a ohla se k okenku u spolujezdce. A okamzite vyjekla. Nastesti byla mama porad na prijmu. Muz, co ridil byl prosedively a vysleceny. Stal mu, honil si a doprosoval se at mu ,,s tim” pomuzu. Jak jsem vyjekla hned jsem zacala bezet k hlavni ulici,kde byly lide. Nekolikrat popojel aby mi zkrizil cestu a pak to vzdal.
Od proseb,dotirani a tak dale mi nebylo dobre ale clovek se to nauci nejak brat. Zacne se oblekat jak seda mys,min se malovat a nejak se to omezi.
Dalsi vetsi incident se stal v praci,kdyz mi bylo 22. Meli jsme firemni grilovani , takova ta akce na utuzeni kolektivu. Vice mene vse v pohode. Pak jsme vyrazili do baru. Sef zacal byt takovy moc uvolneny. Nemravne poznamky ale nechala jsem to byt. Pak mi rekl,ze mu neni dobre jestli s nim pujdu ven na vzduch. Snazil se me nalakat do takoveho lesika vedle. Ja blba, duveriva jsem sla za nim. Ale diky bohu, sel za mnou kolega a vzal me za ruku. Sef teda rval,nadaval a pak mu rekl,ze by me jen ohnul a prisel by zpet. Jeste, ze ten kluk prisel a odvedl me. Po vikendu, kdy jsem premyslela, co se mohlo dit a jak se mam chovat,jsem napsala vypoved a uz neprisla. Co mi pak rekl kolega me utvrdilo. - pry se na to sef chystal dlouho. Po vypovedi mi prisly smsky jaka jsem svine a kdesi cosi. Ale uz jsem nikoho z nich nevidela a snad neuvidim.
Je tu strašně komentů na ty nadřízené. O důvod víc dělat na sebe.
Hele, ČR bezpečná je, ale ženy a dívky jsou tomuto vystavovány všude na světě. Někde víc, někde míň. Řekla bych, že u nás spíš míň, ale i tak to je moc.
Zkušenosti? Ani nevím, kde začít. Zkusím vypíchnout asi ty zážitky, které mě nejvíc traumatizovaly:
- Když mi bylo 11, na konci základky, mě kluci uvěznili v šatně a začali mě svlíkat. Naštěstí je někdo vyrušil a zdrhli. Nabonzovala jsem to, ale nakonec z toho nic nebylo, jen se mi museli omluvit. Zpětně mi přijde, že učitelka z toho vybruslila tak, že tomu nedávala žádnej sexuální charakter, ač ho to mělo.
- Ve 14 jsem zažívala doposud nejlepší den svýho života. Dostala jsem na vysvědčení na gymplu konečně samé jedničky. Domů jsem, ještě vyfiknutá v letních šatech, vezla svou kopii WoW a pytel burgerů od Macky D's, abychom s bráchou hráli a žrali. A celý mi to zkazil nějakej ouchyl v narvanym metru, co mi začal rukou pod šatama mačkat zadek a šeptat do ucha oplzlosti. Nebyla jsem schopná ničeho, jen jsem na další zastávce prostě vystoupila a zbytek jsem došla domů pěšky v naprostém šoku. Doma jsem se z toho mámě rozbrečela.
- V 16 jsme s holkama byly v létě u kamarádky na chalupě. Ve vesnici na náměstí byl rockovej koncert, tak jsem se tam šla podívat sama, nikdo jinej nechtěl. Cestou domů přes les, už za šera, se najednou otočím a za mnou cizej chlap, co jde ke mě rychlým krokem. Já úplně zamrzlá, zatímco mě odtáhne stranou a začne ošahávat, oslintávat a obnažovat. Přiznám se, že vzpomínky na tohle mám trochu rozmazané, ale podařilo se mi zdrhnout. Holkám jsem se pak z toho totálně sesypala.
- Snad nejhorší, co jsem zažila, bylo ke konci gymplu a vlastně to ani nebylo nic fyzického, a vlastně to ani nebylo obtěžování. Měla jsem spolužáka, se kterým jsem téměř každý den jela tramvají do školy a ze školy. Hráli jsme spolu hry a docela si rozuměli. A pak někdy v septimě na vodě ho slyším, jak jinému kamarádovi o mě říká, jak jsem frigidní, že by to ze mě vyšukal, a jestli by do toho nešel s ním. Jako vím, že to mohly bejt jenom kecy, ale slyšet kamaráda, jak plánuje můj gang rape... To se mnou hodně otřáslo, zvlášť po tom traumatu 2 roky před tím.
Jinak ani nespočítám incidenty typu forced kissing, plácání přes zadek, nemístné ošahávaní, catcalling atd.
EDIT: typos
Nejhorší to bylo tak od 12 do 18 kdy bylo celkem pravidelné to, že na mně pokřikovali z auta chlapi (od mladých po staré). Čím jsem byla starší tím víc to přestávalo, což mi přijde děsivý, že to takhle asi zkouší hlavně na mladší holky…
Švagr mi vyprávěl, že když jezdil do práce s kolegou (už mu je k 60), tak ten kolikrát zastavil a bavil se s holkama kolem 14 jak jim to sluší a kam jdou, švagr si prý přišel hodně blbě a když mu něco řekl, tak kolega na to odpověděl že to jsou holky co chodí kolem hospody na koupák…
Teď mi je 27, takže to už není tak časté, ale ráno chodím do práce kolem zastávky kde dennodenně vysedává s lahví něčeho místní partička ztracených existencí a jednou jsem zapomněla přejít na druhou stranu a pokřikovali na mně (nevím jestli to souvisí s tím, že mi někdy lidi tipují nižší věk, nebo jestli si myslí že když jsem tlustá tak z nich musím být unešená…).
Někdy se tomu nevyhneš ani doma, tátův kamarád mi jednou říkal něco ve smyslu, jestli si nechci sundat podprsenku a zavřít dveře s ní, že by to určitě musela vydržet (byla vichřice a snažila jsem se zavřít staré dveře). Zmlknul teda když jsem mu řekla, změny si na starýho dědka nějak moc troufá.
Jak tu někdo psal, v tom věku -náct to bylo nejhorší.
Pamatuju si na spoustu oplzlých dědků s oplzlýma kecama, někteří mě i brali kolem ramen a tiskli k sobě, jakože nevinná sranda. Většinou, když byla přítomná starší ženská, tak je nějak ve srandě odpálkovala, ale nikdy se nestalo, že by někdo řekl, že toto není v pořádku a třeba na ty chlapy aspoň trochu zadupal, jestli jsou normální. Jeden fotrův kamarád mi v 11 sahal na stehno a sjížděl rukou výš, několikrát jsem ho plácla a on jakože je to sranda, nakonec se mě opakovaně ptal, jestli už mám menstruaci. Upřímně z toho mám docela trauma a na dlouho jsem to vytěsnila.
A dějě se to dál, akorát mám pocit, že možná na starší holky už se nelepí tolik těch predátorů, protože je jim jasné, že od zkušenější ženy už dostanou většinou pořádnou čočku spíš než od žáby, kterou ještě naše společnost od malička vede způsobem "buď hodná, milá, tichá".
Zrovna včera mě na ulici odchytil nějaký idiot a po odmítnutí pozvání na rande a sexu mě začal objímat. Naštěstí jsem měla mezi námi ruku a hned jsem ho odstrčila než se stačil přichytit. A nedělám si iluze, že kdybych začala dělat cirkus v jeho objetí, že by mi velice někdo pomohl, to je na tom asi to nejhorší. I někde v klubu, v hospodě, na nějaké větší akci, když se vás chytne nějaký otrapa, který vás netáhne přímo za vlasy někam do keřů, ale jenom neodbytný a haptický, tak vám nikdo nepomůže, pokud k vám zrovna nepřijde kámoš.
Mě i kamarádce se stalo, že jsme u sebe nechaly přespat dlouholetého kámoše (každá jiného) a probudily jsme se v posteli s tím, že týpek se tam zjevil a začal nás osahávat. Kamarádce se to stalo dokonce dvakrát-jednoho u sebe nechala přespat, druhý u ní měsíc bydlel, protože mu pomohla ze srabu. A teď se mi klidně může dostat hejtu, že si za to můžu sama a jo, už bych u sebe nechala přespat jenom ty absolutně nejbližší přátele, ale za mě jsem neudělala nic špatně. Byla jsem zadaná, žádné flirtování nebo sebemenší náznak něčeho neproběhl a i kdyby proběhl, tak upřímně, jít ošahávat spícícho člověka? WTF?
Jop, i teď v 25 letech. Jednou mě kolega v práci na noční směně na tehdejší brigádě přitiskl zezadu na zeď a začal mě líbat na krku. Nevěděla jsem, co dělat. Pak se mě znovu pokoušel obtěžovat v šatně, když jsem je uklízela, probudil se ve mě asi adrenalin, vzala jsem židli, natlačila ho židlí do rohu a chytila ho za koule. Ta smrt v očích byla docela potěšující.
Mám toho za sebou víc, ale fascinuje mě, že jsem třeba jednou s kamarády byla v klubu (moc tam nechodím, vždycky mě někdo obtěžuje), tak mě týpek prostě chytil do vzduchu za kozy zezadu. Jako, co máš dělat? :D
Jeden týpek se mě na prvním a posledním rande za ruku pokoušel odtáhnout do keře, chtěl hrozně moc sex. Naštěstí to bylo tintítko a v kapse jsem měla set na sebeobranu, díky bohu jsem ho nemusela použít. Pak měl ještě tu drzost mi dál psát.
Poslední lehčí zkušenost byla s týpkem na ulici, když jsem šla o pauze na benzínku, bylo asi 3 odpoledne. Nějakej divnočlověk mě oslovil, furt mě někam zval a když jsem nechtěla, tak chtěl aspoň fotku, za kterou mi i nabízel peníze.
Mohla bych toho napsat mnohem víc, ale to by byla celá kniha.
Stay safe out there
Fyzicky naštěstí ne, ale když jsem jezdila domů ze střední autobusem, byl tam takový divný chlap. Nastupoval se mnou na stejné stanici u školy a jel pak dál než já. Vždy na stanici na mě celou dobu koukal, v autobuse taky, když jsem šla třeba dál, aby na mě neviděl, tak šel za mnou klidně přes celý autobus, aby stál vedle mě. Někdy jsem volala dědovi a ten mi šel naproti, protože chlap podle mě věděl, kde vystupuju (navíc jsem skoro vždy vystupovala sama, taková malá pražská stanice). Později po střední jsem ho ještě párkrát zahlédla na té trase a vždy mě chytla docela úzkost, že na mě bude zase čumět.
Ještě si pamatuju, že když jsem jela do školy, asi 13 mi bylo. Tak ke mně přišel chlap, že by pro mě měl brigádu, že bych u něj uklízela a musela bych být nahá. Doteď nevím, jestli to bylo fakt reálný nebo nějaká skrytá kamera jak bude dítě reagovat na nabídku.
Pak na mě ještě párkrát někdo mluvil na ulici, ale většinou to byly spíš takový úsměvný řeči, třeba nějaký dělníci pili pivo a říkali mi "na vaše zdraví slečno".
Ale kamarádky zažily docela, že je někdo začal osahávat v buse, vždy z toho byly hodně rozhozený. A pak taky od turistů třeba dostávaly nabídky za peníze.
Ale je prostě realita, že když jedu domů třeba po deváté večer, tak už instiktivně dávám pozor, mám pepřák a když jedu hodně pozdě večer, tak mi jde naproti na zastávku táta. A vím že tohle má hodně kamarádek, že jim buď táta nebo přítel jde vždy naproti večer.
15-17 jsem toho zažila asi nejvíc, ať už cikáni, který na mě na zastávce řvali něco ve smyslu, že by mě __ (palmovka haha), popelář taky po mě něco jednou řval z toho jejich auta, nebo muž co seděl přede mnou v busu, měl ruku danou okolo sedačky vedle něj, furt se na mě otáčel a zvláštně hýbal rukou. podle mě se snažil mi sáhnout na nohu a byla jsem připravená ztropit scénu. naneštěstí se nic nestalo, ale v hlavě mi to už zůstane xd.
větší extrémy byly ironicky celkem ještě nedávno, v mých 19 jsme se přestěhovali a elektrikáři nám rozváděli nový kabely po celým baráku mezitím co jsme tam souběžně bydleli/žili, mohlo jim být tak okolo 30. ze začatku v pohodě, ten jeden specificky se pak snažil vést nějaké "small talky" o tom, že si všiml, že mám herní počítač, co hraju a tak. nerozváděla jsem nějaký šílený diskuze a odpovídala, co nejmenším počtem slov. stejně si to asi vyložil blbě a došlo to do bodu, kdy jsem nechtěla být doma, když tam byli oni. brouzdala jsem se po okolí i když bylo sebehorší počasí, nebo se bála vycházet z pokoje na záchod a tak. v jednu chvíli (byl to nějaký z posledních dnů z původních asi 14) se mi i představil, tak já logicky a ze slušnosti taky, ale fuj. poslední den mi i chtěl tykat a oslovit mě jménem, kdy jsem už psala mámě, kdy přijde, že mi to je nepříjemný být s nima sama apod. naštěstí pak přišla, ale když odjížděli, tak se ten jeden se se mnou přišel zvlášť "rozloučit" (šel za mnou do patra), máma naštěstí pak řekla něco ve zkratce o tom, že má přijet můj přítel (v tu dobu jsem ho neměla, ale bavila jsem se s mým nýnějším přítelem XD) a už jsem o něm neslyšela. (ale upřímně si dokážu představit, že by byl schopnej si mě dohledat na sockách) nebylo to asi vyloženě obtěžování, ale dostávat nevyžádanou pozornost v "bezpečí" domova pro mě bylo hodně nepříjemný a týpek asi neměl moc sebereflexe a schopnost "číst situace".
tečka na dortu byla teď na jaře, kdy jsem jela busem nakoupit, kdy zničehonic mi nějaký chlap těsně předtím než vystoupil hodil zmuchlaný lístek k nohám. předtím jsem si ho vůbec nevšimla a eventuálně to zvedla abych se podívala co to je. Bylo tam napsáno "*jméno* <3 *telefonní číslo*". to bylo spíš tak pro zasmání, míň jak 40 mu nemohlo být podle mě. (což je jednou tolik co je mě)
nechápu, jak chlapi dneska smýšlí (neříkám že všichni, ale je jich furt hodně), že je to vede k tomu dělat takovýhle věci, ale měla jsem příležitost to vidět i u vrstevníka. na konci dne to bude stejně odůvodněno tím, že je holka hezká, že se nemá čemu divit a podobný sračky :))) takže gg společnost.
edit: gramatika
Nejdříve to začlo s nevlastním dědkem od malinka, pamatuju si tak od 9, ale jestli to bylo i dříve, to nejsem schopná říci. Když jsme se prali, tak mě u toho osahával, ja to brala jako součást hry. Vím, že nosil vždycky takový ty vyloženě trenky a čouhal mu z toho, schválně měl při ležení v posteli třeba jednu nohu nahoře a byl z části odkrytý, abych to viděla. Když jsme si hráli atd., tak ho to zřejmě vzrušovalo, protože ukapával, všichni známe. Já cítila na posteli vlhké kapky a myslela jsem si, že je tak starý, že mu samovolně odchází moč po kapkách.. došlo mi to až o dost později. A chce se mi zvracet, ze jsem v tom spala. Babička nás teda nechávala u nich doma spát spolu v ložnici na manželské posteli a na zahradě v chalupě nahoře každý na své posteli. To už ale měl odvahu (mi bylo tak 12) si přede mnou “ze spánku” honit a pak jakoby v ležel na zádech píchal vzduch, i guess?. Ve dne, v noci, bylo mu to jedno. Jednou se pak “probudil” a řekl mi, že se mu o mně zdál hezký sen. Nemohla jsem spát, obtěžovalo mě to, šla jsem dolů do koupelny spát na zem. Za pár minut přišel a řekl, ať jdu spát do postele… úniku nebylo, babičce jsem se to bála říct po zkušenosti, kdy jsem to řekla mámě a ta mi nevěřila, že je to prý hodný pán a nic takového by nebyl schopný a že ji též osahával její nevlastní děda, takže je to vlastně normální.
V 9 letech jsem měla skype (pro volání s babičkou). Ale zvědavá malá jsem navštěvovala nějaký fóra, co už snad ani neexistují, a vyměňovala jsem si tam s lidmi skype. Psali mi tam úchylní týpci, posílali dětské Pčko, i po upozornění, že je mi devět, mi to jeden chtěl udělat, ale do zadečku, že jsem na normální ještě mladá… (s nikým jsem ven nešla! Na to jsem poučená byla)
No pak kolikrát v klubu mi někdo sáhl na zadek nebo i do rozkroku, jen tak, při procházení. Či plácl přes zadek. Ale já se už umím vůči tomu bránit a většinou schytali facku (dovolil si sáhnout od na mě, sáhnu i já na něj). A o vypisování na fb, kde byl veřejně můj věk, raději nemluvím.
Jinak od té doby se mi moc nic nestává, opravdu nejhorší to bylo v dětství, oblast puberty až do půlky dospívání, v těch 18 letech už to začalo být klidné a teď je mi 22 a už je klid úplně. Na ulici teda se mi to nestávalo nikdy, a je to i tím, že do klubů už nechodím. Když si vezmu minisukni, tak mě upřímně více očumují ženy, ale stylem, že bych jim měla ukrást frajera. Muži se většinou podívají, ale nějaké narážky nebo obtěžování nezažívám. Asi chápu, že ve větším městě je to asi něco jiného, tady se prakticky všichni znají (16k obyvatel).
Na gymplu měla jedna spolužačka ve zvyku osahávat lidi, které považovala za přátele. A ne jakože by položila ruku na rameno. Holkám sahala (mimo jiné) na prsa a na zadek, klukům (včetně mě) na zadek. Občas i někoho po zadku klidně i plácnula.
Tehdy jsem to neřešil vůbec. On to vlastně nikdo neřešil - převážně kvůli tomu, že to dělala jen kamarádům. A já osobně bych to teda moc neřešil ani dnes, protože nemám zase takový problém, když se takhle někdo chová ke mně (ale taktéž mám své hranice). Ale minimálně bych se jí zeptal, jestli jí to není blbé - ona sama tohle považovala za znásilnění, pokud by to udělal muž ženě.
Ano, od obtěžování pedofilem na dětském hřišti přes catcalling až po obtěžování učitelem na střední. Nejhorší na tom bylo asi to, že když už jsem sebrala odvahu to někomu říct nebo si stěžovat, ve většině případů jsem byla odbyta s tím, že přece "o nic nejde", "buď ráda, že je o tebe zájem", "mělo by ti to lichotit" nebo "to víš, on už takový prostě je, musíš ho takového brát". Dělá se mi zle z toho, jak zejména starší ročníky říkají, že plácání po zadku, hvízdání apod. je vlastně vyjádření obdivu a pokud se nám to nelíbí, je s námi něco špatně.
Ano, několikrát, i jako chlapovi. Jednou to bylo na akci pořádané ministerstvem školství, tam jsem jako student vypomáhal....kolega měl rád asi mladé hochy a rád na ně šahal...ramena, zadek atd. Pak jsem byl se skupinou na jedné akci v létě, tam na mě neustále šahala opilá kamarádka, zašlo to až tak daleko, že mi doslova mačkala holé půlky. Na pracovišti to dělal taky jeden frajer, ale to byl vážně takovej hodně goofy guy, od něho si nemyslím, že to bylo něco vážného, ale i tak to bylo prostě nepříjemné (jinak fajn chlap).
Více než nějaké sexuální obtěžování mám spíše zkušenosti s tím obyčejným obtěžováním. Pořád nějaká smažka, cigoš nebo bezdák zkoušeli na mladého všejaké sračky....po letech na to už nemám náladu a posílám je do prdele hned a když to jde (například zastávky, kde jsou lidi) velice hlasitě.
Já ne, vždycky utečou.
Nevim jestli se to dá tak brát ale jednou na základce mě chytl spolužák a dělal jakože to se mnou dělal, sice se nic moc nestalo ale zážitek to byl fakt nepříjemný
Na vejšku jsem jezdil vlakem a jednou se mi na přestupu stalo, že měl vlak kvůli nějaké nehodě asi hodinu a půl zpoždění. Šel jsem do čekárny. Tam seděl ještě nějakej chcípák, asi bezďák a zkoušel na mě polohlasně mluvit. Čekal jsem, že bude chtít drobný na pivo. Pořád na mě koukal a něco mumlal. Nedalo mi to a říkám mu, že nerozumím - a on zamumlal zřetelněji " můžu ti sednout na klín?". No z čekárny jsem mizel okamžitě.
No a cca 12 let zpátky v práci mě jedna taková udržovaná 50tka asi 2x plácla přes zadek. Nebylo mi to úplně příjemný, ale tak nějak jsem to přešel.
Ah..... Mé devítileté já to zná....... To bylo teda trauma na celém život a dotáhlo mě to během let až do psychárny....
Ps: jsem holka z Prahy
Samozřejmě, jsem expert v sexuálním obtěžování
Ano, i kdyz bych rozlisoval mezi obtezovanim a nabidkou (pojmy, ktere tu mnoho lidi zjevne zamenuje a predstiraji, jake jsou obeti, i kdyz se jim vubec nic spatneho nedelo. Je to neuctive k lidem, kteri opravdu nejake vazne pripady zazili. Pokud jste dost stari a nekdo vam nabidne sex (at uz za penize nebo free) a respektuje vasi odpoved, tak je to poruseni dekora/etikety, ale opravdu nejde o znasilneni.
Naštěstí nemám a zrovna tohle není nora do který bych se chtěl pustit. Ale je to lákavý.
Podle toho jak to podáváš, je nejjednodušší obranou nechat se předělat na muže.
Osahávání v MHD, v šatnách, i na záchodech týpek koukal přes stěnu kabinky, to bylo hodně nepříjemné. Všechno v období tak 13-17.
Asi to mají zapotřebí, když to dělají 😅
Starý učitel na prvním stupni, o 5 let starší mentálně postižený spolužák na prvním stupni (oba fyzicky), pak už si na moc nevzpomínám. Na catcalling jsem naštěstí nikdy netrpěla, a oplzle znějící poznámky jsem paradoxně slýchala víc od žen, většinou od tet nebo kamarádek rodičů. Co se poznámek obecně týče tak se mě už odmalička víc týkal bodyshaming než catcalling
Většinou šlo akorát o debilní oplzlý keci, lidí pod vlivem. Pokud tedy nepočítám jeden případ, když jsem jela vlakem z vejšky domů a naproti mě seděl nějakej kluk (16-18 let), tak ten se o něco pokoušel, tedy chytil mě kolem ramen, bylo mi to dost nepříjemný a bylo to na mně vidět, bohužel byl větší o dost větší než já. Naštěstí si toho všiml nějaký jiný cestující a dost důrazně ho napomenul - tj. seřval ho.
Hele pracuju v gastru. Tam žádná díra není v bezpečí! Když zrovna není po ruce kolegyně tak postačí kolega🤦♂️😂 (kdo pracoval v gastru tak bohužel ví😂😂🤦♂️)
Nejhorší období bylo od 11-15 a znova to začalo v 18. Učitel na gymplu se mi koukal na prsa, random 60 letý chlap na mě začal dělat zvuky pusou, atd. Párkrát se mi stalo, že mě chlapi sledovali v obchodech a chodili za mnou všude. Před týdnem jsem byla v práci na zámku za pultem s kasou, měla jsem na sobě dlouhý letní šaty a nějaký chlap mi řekl, že by byl nejradši, kdybych na sobě neměla nic.
Jak jako zvuky pusou?
Vo veku 12-18 sa mi to dialo dosť často v SR. Od 20 bývam v Prahe a do asi 24 sa mi občas niečo také stávalo. výkriky, chytanie, zastavovanie áut, dokonca aj otázka za koľko by som sa vyspala padla keď som mala 24. je to nechutné, niekedy veľmi deprimujúce a v dnešnom storočí fakt nepochopiteľné.
Po 24 som prestala byť pre týchto blbcov atraktívna asi, prácou som nabrala tých pár kg, takže už som nebola veľkosť XS/S ale M, pretože odtej doby mám docela pokoj.
Ano, jsem velmi zkušený
Jj, občas mě otravujou v baru cougars, idk co s tím dělat, asi zavolám na linku bezpečí 💀
Jo, ale pořád v tom nejsem tak dobrý jak bych chtěl.
Asi tady budu výjimka, ale jo zažil jsem i jako muž. Jednou v Polsku když jsme sjížděli jednu řeku, jsem byl srát v lese kousek za kempem. No a přišl tam ke mě cca na 5 metrů nějakej bezďák a začal si honit nad tím jak seru. A ještě si dával prst na pusu, abych byl jako z ticha. Nevím co si jako myslel. Urychleně jsem ukončil potřebu, natáhl si kalhoty začal na něj hulákat a šel k němu. Načež se otočil a začal zdráhat.
Nasranej jsem se za ním běžel a anglicky na něj řval ať zastaví, že zavolám policii. Nakonec jsem ho začal pomalu dobíhat a tehdy mi došlo, že fyzická konfrontace nemusí být dobrej nápad. Co kdyby měl nůž a pod. Tak jsem zastavil a nechal ho běžet.
Popravdě nechápu co ho vedlo k tomu, že budu vhodná "oběť Bylo mi asi 17 a mám cca 2 metry. Možná špatně viděl a jak jsem v tom houští dřepěl, tak jsem vypadal menší :D.
Vzpomínám na to jako na vtipnou historku, ale nikomu jinému bych to nepřál.